Pokud máte zahrádku, tak na ní snad jistě nějaké ty květiny máte. Venkovní. A když nemáte, tak přece musíte mít v bytě nějaké pokojové rostliny zvané většinou „pokojovky“. Pokud ne, o hodně se šidíte. Když pominu estetiku, tak je takové bydlení podle mého skromného názoru poněkud mrtvé. Obzvláště v panelákovém bytě je to pak bez čerstvé zeleně poněkud smutné a ponuré. Takže minimálně dvě rostlinky by t určitě chtělo. Není třeba mít něco, co se pěstuje těžce a co je náročné. Možno mít něco skutečně obyčejného a nenáročného. Například Scindapsus, nebo Spathiphyllum. České názvy jsou všelijaké. Ten první může být potos, blázen, nebo také šplhavnice.

Ten druhý je prostě lopatkovec nebo lopatkovník. Obě rostliny mám doma a obě jsou na občasné přelití naprosto rezistentní. A pokud někdy zapomenu, což se mně také stává a poměrně často, nespílají mi, ale lopatkovec začne sklánět listy. Ihned vím, že je třeba řádně zakročit a většinou ho zase přeliji. Je mu to jedno stejně jako šáchoru, ale na ten se zapomenout se zalitím nesmí. Pokud jednou vyschne, je po něm. Takže šáchor zpočátku neberte, pokud si nejste jistí pravidelností zálivky. Já jsem spolehlivě zlikvidoval tři, než jsem přišel na fór, jak to udělat, aby měl mokro neustále. On má totiž rád mokro, je to v podstatě bahenní rostlina.

Ale zpátky k těm dvěma, které si určitě hned po dočtení článku půjdete koupit. S koupenými květy v květinářství nic dělat nemusíte, jen jim najít místo, a to je vše. Pokud je ovšem koupíte na trhu v kelímku, musíte je doma vyndat a přesadit. Šplhavnici stačí strčit do vody, ta nepotřebuje ani hlínu ani květináč. Ale přece jen to v něm vypadá drobátko lépe. Nu a lopatkovec také přesaďte. Poté jej strčte někam k oknu a on se vám časem odmění krásnými bílými květy. Potos ne, ten nekvete, ale zato roste jako divý.